Přihlášení
Login
Heslo
Vyhledávání
Hledaný text
Kategorie
Škola
Ročník
Řadit dle

EU

Evropský sociální fond

Praha & EU:
Investujeme do vaší budoucnosti

Systém DATEL slouží pro online spolupráci, tvorbu a publikován článků. Následující články vznikly jako výstupy řešení projektu 3V - Vědě a výzkumu vstříc na zapojených středních školách. Více informací o projektu najdete na webu www.projekt3V.cz kde najdete i kontakt pro získání přístupového kódu pro učitele a manuál pro práci se systémem www.projekt3v.cz/materialy-ke-stazeni.html

Výpis zveřejněných projektů

[1]


Vliv uhlíku na globální oteplo...

Datum zveřejnění : 27. 11. 2010Autor : Hnyková Zuzana
Kategorie : Koloběh uhlíkuCitováno : 0 x

V našem článku naleznete shrnutí, které provázelo naše pokusy změřit obsah uhlíků v různých typech dřeva a jejich možné srovnání. Metoda měření byla ohledně předpokladu, že suchá biomasa obsahuje zhruba 45% uhlíku, následně se z hodnot dřeva zjistil objem a hustota a z tohoto již nebyl problém zjistit obsah uhlíku ve světlém a tmavém dřevě. Tento předpoklad se alespoň u nás ukázal jako nedostatečný, neboť nevycházely tabulkové hodnoty. Tudíž jsme byli toho názoru, že dřevo musí vážit jinak než bylo uvedeno. Když došlo k převážení materiálu, zjistili jsme, že vahou to nebylo. Po dlouhých bezesných nocích jsme došli k závěru, že dřevo musí být vždy vyschlé, aby se dalo koketovat s tabulkovými hodnotami. Zároveň s koloběhem uhlíku jsme debatovali o globálním oteplování, které, pokud existuje, musí mít určitě s uhlíkem nějakou spojitost. V článku se dozvíte jaké jsou hlavní teorie tohoto úkazu a zda-li je opravdu uhlík takovým problémem pro globální oteplování.

Více ...


půdní profil

Datum zveřejnění : 9. 11. 2010Autor : Štefková Kamila
Kategorie : PedologieCitováno : 0 x

V západních Čechách jsme zkoumali půdní profil, což je vertikální řez půdou, která je tvořena několika horizonty.Vybrali jsme svah v lese, kde byl dominantní dřevinou javor. Vykopali jsme "jámu" hlubokou 50cm. Naskytl se nám pohled na tři různé půdní horizonty: horizont nadložního humusu, organominerální povrchový horizont a minerální horizont. Také jsme se zabývali půdní strukturou, která je jednou z nejzákladnějších fyzikálních vlastností půdy. Objevili jsme zrnitou, hrudkovou a polyedrickou strukturu. Poté jsme se zaměřili na zrnitost a vlhkost půdy a přítomnost skeletu. Pro naše zkoumání jsme využívali naše ruce a dále lopatku. Naším úkolem nebylo se zaměřit pouze na půdní profil, ale také na rostliny v blízkém okolí a díky nim určit typ půdy. Zjistili jsme, že se zde vyskytuje hnědozem (Komorní Hůrka) a jelikož se v blízkosti nachází CHKO Slavkovský les, nemůžeme ji využít pro zemědělství nebo zastavět. Další zkoumání byla provedena v Bořanovicích a Tušimicích, kde se postupovalo stejným způsobem.

Více ...


Uhlík aneb Cesta tam a zase zp...

Datum zveřejnění : 21. 10. 2010Autor : Sýkorová Ivana
Kategorie : Koloběh uhlíkuCitováno : 0 x

Úkolem našeho pokusu bylo zjistit množství uhlíku v biomase rostlin. Zkoumány byly listy smetánky lekařské a břečťanu popínavého a jehličí smrku ztepilého. Na provedení jsme použili gravimetrickou metodu - vysušování zkoumaných vzorků na konstantní hmotnost, z které jsme pak vypočetli obsah uhlíku. Výsledkem pokusu bylo, že nejvíce uhlíku obsahuje jehličí smrku a nejméně listy smetánky. Ne všechny naše hypotézy se potvrdily, ale některé ano, jako například, že list smetánky lékařské je nejměkčí, tudíž bude obsahovat nejvíce vody a z toho vyplývá, že i nejméně uhlíku.

Více ...


Odborný článek - acidifikace a...

Datum zveřejnění : 20. 10. 2010Autor : Prokopová Jitka
Kategorie : PedologieCitováno : 0 x

Cílem naší práce bylo pozorování vlivu různých škodlivých látek nebo přehnojení na růst ječmene setého. Bylo vytvořeno pět různých variant nádobového pokusu s různými látkami v různých koncentracích (chlorid sodný, kyselina sírová, síran měďnatý, umělé a přírodní hnojivo). Článek popisuje dva z nich–kyselinu sírovou a síran měďnatý. Pro posouzení těchto vlivů byl zvolen nádobový pokus. Jako zkoumaná rostlina byl vybrán ječmen setý. Byly navrženy 4 různé koncentrace kyseliny sírové a síranu měďnatého. Nádobový pokus byl proveden ve 2 sadách. Růst rostlin byl sledován po dobu tří týdnů a získané hodnoty zpracovány do tabulek a grafů. Hypotéza o negativním vlivu kyselého prostředí na růst rostlin se nepotvrdila; rostliny ječmene v květináčích s různými koncentracemi kyseliny vyrostly a nebyl pozorován velký rozdíl v délce biomasy. Hypotéza, že kontaminace půdy rizikovými prvky bude mít negativní vliv na růst rostlin, se potvrdila; rostliny ječmene vyrostly pouze v koncentraci do 1 % síranu měďnatého.

Více ...


[1]