Přihlášení
Login
Heslo
Vyhledávání
Hledaný text
Kategorie
Škola
Ročník
Řadit dle

EU

Evropský sociální fond

Praha & EU:
Investujeme do vaší budoucnosti

Systém DATEL slouží pro online spolupráci, tvorbu a publikován článků. Následující články vznikly jako výstupy řešení projektu 3V - Vědě a výzkumu vstříc na zapojených středních školách. Více informací o projektu najdete na webu www.projekt3V.cz kde najdete i kontakt pro získání přístupového kódu pro učitele a manuál pro práci se systémem www.projekt3v.cz/materialy-ke-stazeni.html

Detail projektu

Zpět

Vliv uhlíku na globální oteplování

Datum zveřejnění : 27. 11. 2010Tisk
Kategorie : Koloběh uhlíku
Autoři :  Hnyková , Ťupa , Kučera
Škola : Gymnázium Voděradská,Gymnázium Voděradská
Pod vedením : Hnyková
V našem článku naleznete shrnutí, které provázelo naše pokusy změřit obsah uhlíků v různých typech dřeva a jejich možné srovnání. Metoda měření byla ohledně předpokladu, že suchá biomasa obsahuje zhruba 45% uhlíku, následně se z hodnot dřeva zjistil objem a hustota a z tohoto již nebyl problém zjistit obsah uhlíku ve světlém a tmavém dřevě. Tento předpoklad se alespoň u nás ukázal jako nedostatečný, neboť nevycházely tabulkové hodnoty. Tudíž jsme byli toho názoru, že dřevo musí vážit jinak než bylo uvedeno. Když došlo k převážení materiálu, zjistili jsme, že vahou to nebylo. Po dlouhých bezesných nocích jsme došli k závěru, že dřevo musí být vždy vyschlé, aby se dalo koketovat s tabulkovými hodnotami. Zároveň s koloběhem uhlíku jsme debatovali o globálním oteplování, které, pokud existuje, musí mít určitě s uhlíkem nějakou spojitost. V článku se dozvíte jaké jsou hlavní teorie tohoto úkazu a zda-li je opravdu uhlík takovým problémem pro globální oteplování.

Úvod

Problematikou koloběhu uhlíku v atmosféře jest, že pokud suchá biomasa obsahuje 45% uhlíku, není možné, že uvolňováním těchto obrovských zásob pomocí plynů jako je methan nebo oxid uhličitý, dochází k ohřívání naší planety a tudíž ke globálnímu oteplování. Jako první krok k uvědomění si této skutečnosti je dobré zjistit si kolik uhlíku je v třeba v malém kousku dřeva. Zjistit, že pak v jednom stromu je tak neuvěřitelné množství... A pak si představit les. Následně si představit veškeré požáry, které nás stíhají v posledních letech a není se čemu divit. Mimochodem řešení problému s lesními požáry a jiným "umělým" uvolňováním uhlíku do atmosféry jsme se zabývali později také v pracovních listech, které jsme řešili s velkým zapálením.

Ale vraťme se k uhlíku v biomase. Naším hlavním cílem bylo potvrdit, že suchá biomasa obsahuje těch výše zmíněných 45%, což jak jste si mohli přečíst už výše, nebylo vůbec jednoduché. Dále jsme chtěli probrat globální oteplování, ale pouze v objektivní rovině. Tudíž nepříklánět se ani k jedné z mnoha teorií, nakonec jsme celou věc zhodnotili tak, že existují tři nejznámější teorie, které jsou asi nejpravděpodobnější. Ale jak píše pan prezident Klaus ve své Modré planetě (Klaus, 2007), globální oteplování je přece komerční zíležitostí, na které chtějí lidé vydělat. První z těchto tří teorií říká, že globální oteplování je, může za něj člověk a je velikým problémem pro naši planetu. Toto potvrdila i v roce 2001 IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change), která předpověděla, že v roce 2100 bude průměrná teplota minimálně o jeden a půl stupně Celsiovy stupnice více než v roce 1990 (IPCC Third Assesment Report, 2001). Což by ale mohl změnit Kjótský protokol (jenž má za úkol omezit emise skleníkových plynů v průmyslových zemích), který byl v roce 1997 dojednán a je tu i pokus o jeho dodržení. Následuje teorie, že globální oteplování je komerční mýtus, což podporují některá přední světová i česká jména, tito pánové jsou označováni za klimaskeptiky. Nejdůležitějšími opěrnými body je, že hlavním skleníkovým plynem je vodní pára a že příroda produkuje daleko více skleníkových plynů, než si člověk může vůbec představit. A na konec je teorie, že globální oteplování tu je, ale že za něj nemůže člověk, kde by se dal použít alespoň jeden z argumentů jako u minulé teorie. Na závěr bych zmínil teorii dánského fyzika Henrika Svensmarka, jenž tvrdí, že za globální oteplování může kosmické záření. (Svensmark, 1998) Teorie to je rozhodně zajímavá, ale neřekl bych, že se bude lehce dokazovat. Inu, popřejme mu hodně štěstí.

Metodika

Metoda měření uhlíku v biomase je vcelku jednoduchá. Stačí znát nebo zjistit váhu, objem a hustotu a počítá se se 45% uhlíku. S tím se ale bohužel nedá počítat vždy, neboť biomasa nebo v našem případě dřevo musí být vždy vyschlé/á, aby se dalo zjistit přesné množství. Spousta věcí se dá zároveň zjistit z letokruhů dřeva, což jsme také pozorovali. K tomuto bych mohl citovat jednu větu, která je velice pravdivá a vystihuje téměř vše, co se k tomuto tématu dá říci: "Buněčné stěny jsou velmi bohaté na uhlík (celuloza, lignin) – čím tlustší buněčná stěna, tím více uhlíku je v ní uloženo."

K měření byly použity dva druhy vzorků a to tmavé a světlé dřevo. Tmavé dřevo bylo těžší nez dřevo světlé o dvojnásobek.

Výsledky

Výsledkem bylo zjištění, že biomasa opravdu obsahuje 45% uhlíku, ovšem za předpokladu, že je řádně vysušená. Což tedy znamená, že lesy jsou opravdu velikou zásobárnou uhlíku. Dlouho jsme řešili, co musí znamenat pro ekosystémy velké lesní požáry a kolik uhlíku se může uvolnit během těchto úkazů a jaký tento uhlík může mít vliv na atmosféru. Ale nejenom při požárech, ale i při obyčejném mýcení lesů, což je ještě běžnější úkaz, se setkáváme s devastováním lesů, což má za následek uvolnění této přírodní zásobárny uhlíku. Samozřejmě i u lesů platí, že záleží na jaké půdě se nachází, jaký je to druh stromů a na mnoha dalších faktorech. Ale i tak musíme uznat, že uhlíku se v lesích nachází opravdu mnoho.

Ke globálnímu oteplování dodáváme alespoň graf teplot z projektu GLOBE za poslední tři roky, které ukazují něco jiného, než celý svět. Ale tři roky jsou velice krátké časové období a z toho to nemůžeme soudit.

Graf teplot

Diskuze

Kniha Modrá nikoliv zelená planeta říká, že to známé globální oteplování způsobené skleníkovými plyny (methan, oxid uhličitý, ...) je jen politickou a komerční manipulací, která má údajně pomáhat vědcům zabývající se touto tématikou, neboť oni z toho velice viditelně profitují. K tomuhle jsem si dovolil citaci z předmluvy výše zmíněné knihy, ale zrovna ta samotná věta je již jinou citací S. H. Schneidra: "Vědci si nemohou dovolit naivitu ohledně politických důsledků veřejně publikovaných vědeckých názorů. Mají-li jejich vědecké názory politickou potenci, mají povinnost deklarovat své politické a hodnotové předpoklady a musí být čestní vůči sobě samým, vůči svým kolegům a vůči svým čtenářům ohledně toho, nakolik tyto jejich předpoklady ovlivnily jejich vědeckou práci." (Schneider, 1974) Tato citace je určitě pravdivá, ale nevím nakolik se tímto řídil známý autor výše zmíněné publikace.

Nutno poznamenat, že pokud se i WSO (World Health Organisation) oficiálně vyjádří, že je dnes možno už i v Evropě pozorovat spoustu lidí, kteří zemřeli na nemoci spojené se změnou klimatu. Možná na tom něco je. Ale nemoci tu vždy byly a ač jsou teď rozdílné, než byly třeba před sto lety, nemusí to mít klima vůbec na svědomí. Ale ta možnost tu je a Světová zdravotnická organizace před ní rozhodně varuje. (Oficiální vyjádření WHO, 2005)

Mohl bych pokračovat dále odkazy na různé publikace, které se stihly za těch několik let vyrojit, které dokumentují globální oteplování, mají různé teze, různé teorie a různě kompetentní autory. Ale nemělo by to už žádný velký smysl pro objektivní zhodnocení klimatických změn. Každý člověk si musí udělat svůj vlastní názor a v tuto chvíli už to není o nějakém vědeckém zhodnocení, ale je to spíše otázkou víry. Což ostatně už předvádějí tábory všech teorií, kdy při jejich argumentování, to vypadá jako teologická disputace.

Závěr

Závěrem mohu říci jen, že toto téma je velice obsáhlé a nedá se pokrýt v tak krátkém časovém intervalu, ať už se jedná pouze o koloběh uhlíku nebo si to rozšíříme až ke globálnímu oteplování. Je to však téma velice zajímavé a myslím, že mohu směle říci, že jsme si toto téma velice užili. Nápady na další měření? Zjistit si čísla kolik je tak ročně pokáceno nebo spáleno stromů v určité oblasti a alespoň z toho něco vydedukovat.


Multimédia

Graf teplot Graf teplot

Citace

(2) V. Klaus, Modrá nikoli zelená planeta, 2007

(3) IPCC Third Assesment Report (Zpráva z třetího zasedání IPCC), 2001

(4) H. Svensmark, Influence of Cosmic Rays on Earth's Climate, 1998

(5) S. H. Schneider, W. W. Kellog: Climate Stabilization: For Better or for Worse?, 1974

(6) Oficiální vyjádření WHO z července roku 2005


Autoři : Ťupa Marek, Kučera Vladimír,
Škola : Gymnázium Voděradská,Gymnázium Voděradská
Pod vedením : Hnyková Zuzana

Pro citaci použijte následující kód, který vložíte do políčka v citacích při vytváření projektu:
#0026#

Nahoru